První rozdíly a stejnosti

První dny byly plného zjišťování drobných rozdílností a naopak stejností i přes fakt, že jsem daleko za oceánem. Tady je pár z nich. Musela jsem se pousmát vždy, když jsme projížděli kolem McDonaldů, Burger Kingů a Starbucksů. Jediný rozdíl, který mezi nimi byl, byl ten, že vyhrávaly svou velikostí nad ČR a často i nabízeným sortimentem. Pokud se zamýslím nad polohou Mx, které leží kousek od USA-původce celého procesu jménem globalizace(někdy možná spíše amerikanizace). Věc je vyřešena-pokud prostě nepojedu mezi indiány, spousta věcí bude stejná.
Věc, která mě naprosto okozlila jsou zdější univerzity, Obrovské komplexy, ve kterých se nachází vše, co studenti potřebují: studovny, krásné jídelny, moderní prostory, veliké zahrady na odpočinek i zábavu, spousta sportovního využití. Tady je opravdu vidět, za co si studenti platí školné-a že se zrovna nejedná o symbolickou částku. Ale proč ne? Za tohle bych se byla ochotná taky zadlužit. Navíc tady je vaše budoucnost celkem jasná-studujete-li dobrou univerzitu můžete vzít jed na to, že najdete v budoucnu i zaměstnání na stejně kvalitní úrovni. Možná i proto se tady vysokoškolským studiím říká carreras-kariéry. Když ne celý život, snad se mi poštěstí tady studovat alespoň jeden rok, další krásný sen.
Samozřejmě nyní jsem mluvila o lidech, kteří se školné pro své děti mohou dovolit-tedy ti s ekonomicky středním a vysokým statusem. Ti, kteří na to nemají peníze studují státní školy, které zdaleka nedosaují takových kvalit. Zkrátka zde je to přesně naopak než u nás-to, za co si zaplatíte má úroveň.
Když se koukám kolem sebe, přijde mi, že tito lidé si i přes vlny konzumentarismu uchovali svou skromnost. Dům je útulně vybaven a nekřičí žádnými moderními prvky. Nadobí, kuchyň vše si vás podmaňuje svou prostotou. V mojem domě není myčka-věc, kterou ksyž u nás v dnešní době rodiny nemají, tak se na ni často dívají skrz prsty. Na každém místě v domě najdete nějaký bordýlek, který přitahuje moje oči a já si představuju, jak by to vypadalo krásně, kdyby se ty věci srovnaly a daly tam kam mají. A v té chvíli si uvědomuji tu naši evropskou vycepovanost. Pořádek, pořádek, v prvé řadě pořádek. Ale jsme díky němu více šťastní? Už i k nám dorazil trend paní na uklízení, ale mít ještě někoho na praní a dalšího človíčka na žehlení? To asi ještě nějakou chvíli potrvá. Snad ten boom začne, až budu pracovat :D.