Chcete do Arca stopem? Vezměte sebou minimálně jednu ženu!
A ideálně ať má kraťasy v batohu! Trasa 750 kilometrů se
pak dá ve dvou urazit za jeden den i při startu v neděli, kdy se
z dovolených vrací primárně rodinky s dětmi. Zásek hrozí
v Rakousku – tam je strach silnější než Vaše koutky úst a kravící mávání
palcem. Rakušáci moc neberou. Každopádně máte-li oči na SPZtkách, lze ulovit
bílokošilovitého Itala, který jede Z OPAVY
ROVNOU DO TRENTA.
OPRAVDU LZE VĚŘIT NA NÁHODY?
Kolik využití mají dvě plastové krabičky?
„Ještě ty krabičky nevyhazuj, třeba se nám budou ještě
hodit,“ prohodí přítel, aby o deset dní později opět s úsměvem pohlédl na již
lehce deformovanou plastovou krabičku od zmrzliny a obdélníkovou od oběda
z Italia baru: „Když jsem říkal, ať je nevyhazuješ, ani jsem netušil,
kolik toho s námi zažijou.“ Jdou do tříděného odpadu opět až v Brně –
děrované už nikomu neposlouží.
TIP: na cestách s plastovými krabičkami
zacházejte obezřetně a hledejte jejich multifunkční využití. A) rozvíjíte vlastní
vynalézavost B) Budete překvapeni, kolik funkcí objevíte:
-
Jako
porcelánová krabička na máslo – jen z plastu
-
Jako
mísa na salát
-
Vršek
jako prkénko na krájení zeleniny
-
Báječné
na uchování zbytků od ohňové večeře
-
Užitečné
na olivy do skal, když se Vám sklo nechce tahat 350 m stěnou
-
Chytré
na skrytí kradených fíků před ovocnými muškami
A JEŠTĚ PET LÁHEV!
Dneska dost frčí láhve NALGENE.
Pravdou však je, že oproti obyčejné plastovky od italské minerálky mají jednu
nevýhodu: nedokážou měnit tvar dle vašeho aktuálního místa v batohu.
Milionkrát zmačkat a nafouknout. Naplnit do 1 litru a uzpůsobit tvar flašky dle
záhybů krosny bylo něco, co jsem v horách maximálně ocenila!
Fíky v Tescu nerostou!
Přijíždíme do Sarche a já tajím dech nad místními vinicemi –
hrozny, jablka…MŇAM! A víte, co Čech ocení nejvíce? Není kolem nich obehnán plot!
A asi tušíte, co nás okamžitě napadlo:
Přemýšlím, jak to mají Italové? Sáhne občas jejich ruka po
vinicích, které jsou na dosah? Koukám do vozíků. Hm hm, jablka, fíky i hrozny
se v nich vyskytují. Porovnávám s mentalitu českou - za celý týden nekoupíme ani kousek ovoce –
není přece potřeba!
Ale jak na to asi koukají Italové?
Když jednoho dne u cesty objevíme obrovský strom, na kterém
rostou fíky jako ořešáky, připadám si jako ta holčička z reklamy na Orion,
kde je všechno kolem ní z čokolády! Tentokrát však nekoukám na obrazovku,
ale jsem součástí toho kouzelného městečka.
Broskve byly uloveny hned den následující – dostupnost ovoce
vyvolala automaticky reakce Wildova stylu: „Odolám všemu, kromě pokušení.“
NATOŽ, KDYŽ JE OVOCENÉ !
A znáte ty české filmy, kde uličníci kradou rajčata
z cizích zahrádek? Řeknu vám – mnohem lepší je, je režírovat! Ale
Pšššššt…
Sarche – meka horolezců
Lezeš? Lezem! Lezeme!!! Vesnička Sarche kousíšek od Arca
skýtá jednu stěnu za druhou. Na takové dovolené si sem tam můžete připadat jako
horník, který fárá do dolů: ráno pořádně nasnídat a do večera fyzicky makat. Výstup
pod skálu s vybavením, škrábání po skále a pak zase sestup dolů.
Když přichází
únava, ptáte se co je to za divnej sport? Furt jen nahoru a dolů, nahoru a
dolů. Tělesné bolesti přibývá. Naštěstí tuhle divnost odhalíte u vícero
kategorií: paragliding, lyžování, ski alpy. A nebudu Vám to tajit – ty momenty,
kdy svačíte na štandu, máte vedle sebe hlubokou propast a jste bezpečně
přivázání k provazu. SVOBODA!
Ticho vlastní mysli, když koukáte na
leporelovou vesničku pod vámi. Pocit, že jste součástí megalomanského skálového
kolosu, po kterém šplháte krůček po krůčku.
Důvěra, kterou cítíte v partnerovi,
který vám zmizel z očí, kdesi nad vámi. A chuť mu dát pusu, až se
vyškrábete dlouhatánským komínem za ním.
To všechno jsou momenty, kvůli kterým
pro mě lezení bude mít na vždy zelenou.
Palec a koutky úst nahoru =D
A řidič je Váš! Místní Italové staví raz dva!
Zvlášť, když na sebe máte navěšeny lezecké cajky. To pak často stopnete velkého
tranzita, kde to uvnitř vypadá jako v obýváku, je tam boldrovací karimatka,
tři děti a máma s tátou, co do Arca jezdí již od roku 1985. To, že mají
některá auta místa jen pro jednoho – a my stopujem dva - není problém. Kufr to jistí! Případné
přeskládání auta je samozřejmostí. A hlad náhodou nemáte? Sem tam hrajete
italskou pantomimu. Já na tebe španělsky, ty na mě italsky a rozumíme si každé
třetí slovo. Ještě že máme ty ruce, mimiku a intonaci hlasu! To, že neznáte
jazyk domorodců, pak vůbec nevadí ;) Stopování je prostě fajn: ušetříte spoustu
peněz, ale já osobně nejvíce jsem ocenila tu lidskou přidanou hodnotu. Zajímavé
životní příběhy řidičů paraglidistů, cévních chirurgů i italské starostky. Taky
jsem si opět uvědomila, jak vděčná jsem za život, který vedu. To
v momentě, kdy jsme v Rakousku stopli auto slovenských chlapů jedoucí
do Francie pracovat na pile – vracet do Východního Slovenska se budou až na
vánoce…
Pizzeria nebo oheň a ešák? To vskutku není hamletovská
otázka!
Žádné víno, ani v těch nejvybroušenějších skleničkách a etikety
pozdní sběr nechutná tak božsky, jako to nalité v cestovních hrníčkách na
čaj. Sebelepší křupavé italské pizza těsto by nevykouzlilo takový požitek
z jídla, jako to připravené v ešusu na ohni u úpatí skály, podél
tekoucí řeky. Italská hudba je nádherná, šumění listí a hukot větru, když se
zešeří, je však bezkonkurenční! Obyčejná jídla jako brambory s čočkou,
těstoviny s tuňákem či rýže s cuketou pak chutnají jako připravené
šéf kuchaři Grandhotelu Pupp.
Znám několik nejkrásnějších sekundových zvuků: cvaknutí
krabiny, MLOK při otevření korku od vína a ŠŠŠŠŠÁÁÁÁÁÁ když se podvolí víčko
piva v plechu. Radler vychlazený v řece, která plná funkce ledničky i
zdravotně otužovací, pračky i koupačky.
Hořčice – máslo – kabanosy
Toť objevy letošní lezecké dovolené v Sarché! Hořčici
máznete na chleba, přidáte jako dochucovadlo do jídla. Vydrží i
v teplejším prostředí, stejně jako máslo, které se možná rozpustí, ale
nežlukne. A Kabanos? Toť kauflandská výslužka mojí babičky, která ve překvapivě
ujala. Ve stěně dodala mrkvi a chlebu s pestem (vegetariáni prominou)
šťávu (raw strávníci odpustí). V chvílích odpočinku byla příjemným
zpestřením pikniku. Zdráhám se napsat, že je to energie sbalená na cesty – pro
minimalistické jezení však rozhodně příjemnýmm zpestřením =)
Vícero tipů o nízkonákladovém cestování stopněte zde, na blogu, který se plní příspěvky o cestování s prázdnou kapsou.
