Dneska jsem se utkala v souboji se švédskou pračkou a zvítězila jsem ! Původní barvy veškerého prádla zůstaly zachovány, i přesto, že jsem neměla šajnu, co za program jede =).  Avšak příště budu chytřejší. Vše je zdokumentováno, dnešní večer věnuji překladům švédské pračky.

Buffé

Nakupovat ve Švédsku potraviny, nebo jít do menzy je opravdu záhul pro vaši peněžku a svědomí. Ale snažím se vštípit si pravdivou teorii jednoho významného človíčka: "Nejsem tak bohatá, abych si mohla dovolit levné věci."

Oběd v "menze" stojí 60 SEK, takže něco jako oběd ve Viktorce(...=)), ale pravdou zase je, že za tu cenu oceníte kvalitu a nedostane se vám  na talíř žádná kaše ze sáčku nebo svraštělé kuře..

Studenské obědy zde jsou servírovány formou švédského bufetu. Přesto, že jídlo je jedno z mých největších pokušení, tuším, že budu pouze svátečním     hostem.

Ani Monet ani van Gogh by to nezvládl namalovat tak profesionálně jako se umí vykreslit švédská krajina aneb poučení z dneška: chcete si jít ve Švédsku zaběhat?

Pozor na křemenáče, modráky, klouzky, muchomůrky a jiné houbovité potvůrky.

A little bit about my University Hogskolan Dalarna.

HEJ !

HEJ !
Tak jsem po veškerém vydatném loučení konečně dorazila do toho severského státu. Cesta byla dlouhá, ale bez problémů. Po třicítkách v centru Prahy a uličkách přeplněných turisty jsem při usednutí do letadla v 21.30 okamžitě usla. Jediné, co jsem stihla v letadle zaznamenat bylo, že s námi letí místo série letušek v minisukních, asi šedesátiletý letušák a že noční Praha z výšky vypadá opravdu krásně, ale od Paříže bych ji nerozeznala.
Vzbudil mě strach, že umřu. Letadlo šlo do příšerných turbulencí, obě křídla se otřásaly takovou silou, že jsem si myslela, že se musí urvat. Když mě asi po 15 sekundách přeslo spánkové opojení, došlo mi, že jsme přistáli…stihli jsme to dřív než bylo v plánu v 23:00 mělo přivítal Stockholm.
Vyzvedla jsem si svou bagáž a šla zjisit jak je to s tím vlakem, co mě má dovést do studijního města Falun. K mému uklidnění přispěli šipky, které mě směřovaly na Falun C (central). Uvelebila jsem se na koženém kulatém sofá bonbónů, který měl dvě patra (lidi spí nahoře i dole, i přesto, že ve „druhém patře“ občas byla nějaká ta palma). Noc byla trhaná, jak taky jinak, když se občas probudíte úlekem, že jste usnuli a rychle kontrolujete, zda vám nechybí žádná věc, co se vám podařilo prostrkat přes check-in.
Teď když toto píšu už sedím ve vlaku. Ještě nervózně vyčkávám na průvodčího a doufám, že mi neřekne, že má jízdenka je neplatný, nebo že sedím ve špatném vlaku. Slovo vlak je tady asi trošku jiný pojem než v Česku. Sedím ve druhé třídě a je tady krásně čisto, (možná i voňavo), ale hlavně mě zaujaly zásuvky, které jsem hned využili k doplnění šťávy svých elektrických spotřebičů. Trošku mi to připadá jako první třída pendolina, ale možná jenom trošku přeháním.
Je 6. 57 a já mám možnost vidět asi poslední záblesky sluníčko. Jak jsem se totiž dočetla v průvodci, sníh se může objevit už v ZÁŘÍ, ještě že začíná AŽ příští týden. Právě nastoupily dvě slečny ve svetrech, šále a kozačkách…ještě jsem nebyla venku z letiště, tudíž jsem zvědavá na teplotní šok.
Hmm, moje první postřehy týkající se přírody? Mlha postupně mizí a začínají se objevovat louky, pole, lesy, krásy, domy. Jakoby jsme projížděli Beskydami
Vždycky mě udivuje, jak se věci, co si vyklikáte na netu změní v konkrétní cestu a hlavně, že opravdu fungují! Na Ruzyni mi vydali letenku na základě občanky, průvodčí odkýval cár papíru. Síla tiskárny !
Jsem zvědavá na další „aha a wow efekty“, ikdyž tuším, že jich bude podstatně méně, než když jsem byla v sedmnácti Španělsku.
Uvidíme, uvidíme =).
Tak včerejšek byl náročný. Zastavila jsem se až večer, když jsem se přikrývala peřinou koupenou v JYSKU za výhodunou cenu na základě Housing agreementu. Mé první pocity, jsou skrz naskrz pozitivní. PŘIJEĎTE, JE TADY NÁDHERNĚ. Přiroda, jezera, lidi jsou fajn. Ubytování je taky v pohodě, nikdy jsem pro sebe neměla tak velký prostor :D. Kuchyň je tady jedním velkým meeting místem, kde se potkáváme – všech 14, jak bydlíme na jednom patře. Cestou do školy a zpět jsem viděla tolik hub, že se mi sbíhaly sliny na kyselo nebo smaženici. Dokonce vyšlo i počasí bylo krásně teploučko, dnešek už je horší. Dnes je tady takové to typicky Britské počasí.
PO včerejší registraci jsme spolu s ostatními Erasmáky zahájili naše studia tím nejlevnějším obědem – tedy kde jinde než v McDonald´s :D..Ale i na naše poměry dražší, 70 SEK.
Je toho tolik, co bych vám chtěla napsat, sdílet a vyfotit, ale zatím jsem se nezastavila. Dnes je na programu prezentace předmětů, které je možné zde studovat a následně koupit kolo. A pak bude asi zase večer. Škola mi začíná příští úterý.
Věřím, že zítřek bude klidnější a doplním resty spolu s nějakými fotkami.

"Život je jako moře zkušeností. Přichází ve vlnách a vždy po čase přináší rozvoj. V jednom takovém nádherném období rozvoje žijeme i my. " L.L. Hay

Už to přišlo aneb, když vám definitivně dojde reálnoust vašich činů.

Když se sen stává skutečností.

Když se radost mění ve zrychlený tep.

Když vás tady musím na chvíli opustit.

A říct vám DĚKUJI !

Jednou..až budu větší!, já toužím se vyrovnanou ženou stát.

Tolik věcí se v životě nedozvíme jen proto, že nám je nikdo neřekne.
Tolik se toho nenaučíme, neboť nežijeme s lidmi, kteří by nám to ukázali.

V tom je ten život nejúžasnější - potkávání s vámi všemi ! ! !

Co dělat když ve světě, který by měl zářit bílou barvou začne prosvítat černá ? !!!

Lež nemusí být ani lží aby bolela u srdce.

Ztracená bloudím dál svým snem...