Recent Posts

PŘESTAŇTE VĚCI ODKLÁDAT !

Tak zní druhá kapitola knihy Deidy - Cesta pravého muže, a já tak konečně přestávám odkládat uvěřejnění tohoto článku:

Prázdninové odkládání

Tak jo – jsou tady! KONEČNĚ! Ty letní měsíce, na které jsme se všichni tak těšili, a už se tomu přizpůsobily i okolní teploty. Já nevím, jak vy, ale já mám v létě vždy chuť tvořit, podnikat. Jsem neposedná jako šídlo a jediné, co mi pomáhá je sepsat si všechny mé myšlenky, co chci dělat na papír. Nedávno jsem si uvědomila, že některé věci mám na papíře již velmi dlouho a ne a ne se k ni dokopat. Rozhodla jsem se, že si je sepíšu a třeba Vás tím i inspiruju.


  • §   Vzít sestru Aničku na vícedenní výlet do hor, nebo k Rešovským vodopádům
  • §  Vzít babičku spontánně do Budapešti – vlakem!
  • §  Vyrobit si přírodní odličovací mléko
  • §  Upéct bezlepkový, semínkový chleba
  • §  Doplnit si zásobu kamenů: šungit a orgonit
  • §  Připravit tiramisu – klidně i bez Itala v kuchyni
  • §  Nabatikovat bílé věci, které už nenosím – barvy už mám!
  • §  Vybarvit si mandalu pastelkami!
  • §  Využít slevy Happy Fota a vytvořit fotoknihu !!!


http://www.mitvsehotovo.cz/wp-content/uploads/2013/05/Konec-prokrastinace-Smy%C3%BCka.png

SMIŘTE SE S TÍM, ŽE NIKDY NIC NEDOKONČÍTE ! VŠE JE NEKONEČNÝ PROCES ! pokračuje dejda a já přidávám příspěvek o začátcích konce.

 Začátek konce, konec začátečna
„Konečná, vystupte si prosím,“ zavelí řidič autobusu, který dnes supluje rychlík jedoucí do Tišnova. Koukám z okna a vyhlížím kamarádku.

„Ale kdepak, to je teprve začátečná!“ podotkne sympatický mladík s velkou krosnou na zádech. Ta myšlenka mě zaujme!

Často v životě říkáme plni beznaděje: „No, tak to je konečná.“ V hlavě si vytváříme katastrofické scénáře, opouštíme rodiny, utíkáme z práce, nevidíme východiska. V tom daném okamžiku nám nedochází tak banální pravda: neustále něco končí a začíná.

Na začátku každé konečné – tramvajové, vlakové, i té životní, osudové – totiž pak není vzduchoprázdno. Je ten puzzlík začátečna.

A tak příště, až budete mít pocit, že jediné řešení je rvát si vlasy a dramaticky poznamenat: „Tak tohle je fakt konec!“, zkuste se na celou situaci usmát, vzpomenout si na mladíka s batohem plným dobrodružství na zádech a raději si říci: „Ne, ne to je teprve začátek!“