Dnes na mě padla jakási nostalgie.
Vybaluju trička a kalhoty, košile a šátky - po kolikáté již?
A kolikrát ještě?
A na co vlastně tolik krámů?
Utírám prach z poliček a měním špinavé úterky na nádobí,
je mi dobře.
Přebírám se v hromadě vytištěným sociologických textů, o kterých již dávno nemám ani šajnu
a rovnám šanóny s nápisem Cesta.
V troubě se peče chleba a na sporáku bublá špaldové kafčo,
poslouchám ticho a jsem šťastná.
Recent Posts
0 komentářů:
Post a Comment