Vzpomínky

Dnes se mi vybavila vzpomínka: bylo mi třináct, byla jsem v Egyptě s rodiči u moře. Na sobě jsem měla oranžové šaty s motýlkem a dočista kraťoučké vlásky.
Seděla jsem na tureckém bonbónu a můj taťka objednal vodní dýmku - cítila jsem se tak...
dospěle,
důležitě,
šťastně..
Tehdy byl jen ten jeden daný okamžik, který jsme spolu sdíleli - jen já a on. Hovor plynul stejně lehce jako když mažete máslo na chleba.
Kouř dodával situaci zajímavý náznak tajemna.
Vím, že i tato chvíle napomohla k tomu, že jsem si zamilovala čajovny.

Spousta věcí se od té doby změnila - dnes už bych vodní dýmku asi do pusu nestrčila, ale ta vzpomínka je TAK SILNÁ, má TAK neuvěřitelné kouzlo, že se mi k ní stačí vrátit pouze v mysli a zažívám ten pocit znovu - to je nádhera!