Pamatuje si, když jste jako děti milovali chození po patníku? Balancovali jsme na hraně a připadali si jako piráti procházející se po laně smrti. Žádný okamžik nebyl dobrodružnější! Spadnout vpravo znamenalo vydat své tělo napospas žralokům. Spadnout dolevo - lebka se tříští o skály. Jít rovně? Jakoby se vznášet !
Jak dlouho už jste to neskusili? Jít jen tak po patníku, s úsměvem co noha nohu mine. Neřešit nechápavé pohledy kolemjdoucích. Jasně - v životě máme toho balancování na hraně až až.
Recent Posts
0 komentářů:
Post a Comment