Už je to tady zase. Zase mám
pocit, že vyhasínám jako ta svíčka, které zbývá pár posledních kapek vosku.
Moje mentální kapacita slábne.
Hlava nemá sílu pojmout další intelektuální informace. Je to, jako byste je
lily a ony přelévaly ven. V tom běhu všech lidí okolo je zastavuju a ptám
se sama sebe: A jaký to má celé smysl?
V dnešní době je slovo
projekt celkem trendy. Vznikají nejenom projektoví manažeři, ale i koučové,
které vám pomůžou ustát ten váš projekt životní. Důležité hlavně je nemít jen
jeden – jinak se to rovná odstínům šedi.
Nedávno jsem na základě diskuze s rodiči
dostala radu, že kdybych už měla rodinu jako ti moji vrstevníci, tak jsem
vycentrovaná, a vím co chci. „No nebo taky ne,“ napadne mě tiše.
Odjíždím vlakem a říkám si, že je
důležité mít ne projekt, ale projekty. Stejně jako existuje tolik proklamovaná
triáda: tělo-mysl-duch. Stejně tak je podle mě potřeba mít v životě více
těch aktivit, aby člověk „nezakrněl“, nezabřednul v břečce každodennosti,
aby nepřestal vidět krásu prostých věcí, které mu každý den přináší.
No jo, jenže ono se to lehčeji
píše, než plní.
Už několik dní ve mně hlodá
nutkavá touha stáhnout si film, udělat si popcorn a jen tak si hodit nohy hore
a dívat se.
Mám kulturní deficit – šla bych
do kina, chybí mi divadlo.
A já si v tom denním řetězci
povinností kladu otázku: „Jak to mám všechno stihnout, když si potřebuju ještě
nakoupit a vyprat?“
Projekt škola je fajn – ne však vše.
Projekt práce člověku dává smysl – potřebuje ale relax.
Na projekt relax si člověk musí vynahradit čas – a takovou
aplikaci iPhone zatím nevymyslel.
Projekt rodiny v nedohlednu a projekt „jen tak být“
prozatím odložen na potencionální dovolenou.
Je to všechno tak, jak má být?
Nebo
vlastně trošku Kocourkov?
Kniha Tyranie okamžiku přináší myšlenku, že děláme tolik
věcí, že si vlastně neuvědomujeme jejich kvalitu. Že se nám pondělí slije do
pátku, aniž bychom byli schopni říct, co jsme dělali dva dny zpátky.
Ach ouvej, nejsem si jistá, že vím, jak z toho ven.
Tak
to tady zatím s vámi pouze reflektuju =)
tik tak - a jsem klasicky ve skluzu, nemáte někdo sáňky?
