Ruka Midasova
Toužíme. Tolik toužíme Jí získat! Tu ruku, ten dotek ze
zlata!
A vůbec si neuvědomujeme, že
právě to je TO, co nás stahuje…ke dnu naší mysli.
„Ahoj stromečku,
kde ty ses tady vzal?“
„Vyrostl jsem tady.“
„Ale já mám o Tebe strach, že když Tě tady nechám, tak Tě
někdo ušlape dříve, než dorosteš. Můžu Tě přesadit kousek vedle?“
„A proč bys to udělala? Když to
uděláš, třeba mě vedle okouše veverka nebo zašlápne medvěd. Nech mě růst a jen
to pozoruj.“
0 komentářů:
Post a Comment