Čtyřlístek

Stává se mi to často. Jen si tak jdu a na něco myslím. Buď na ty, kteří tady již nejsou a jejich andělskou podstatu. Nebo se sama sebe na něco ptám a mám pochybnosti. Jindy si zase přeji, aby něco pro někoho dobře dopadlo - a tehdy ho zpravidla objevím: čtyřlístek.

Někdy na něj jen tak pomyslím a již jej svírám v ruce.

Vždy jsem unešena a nadšena! Nikdy jsem nemusela klečet na čtyřech, abych jej nalezla. Když jsem to jako malá dělávala, byla jsem naštvaná, že jsem nikdy žádný nenašla.

Včera jsem našla pětilístek. Ta lehkost, s jakou se mi ocitl v rukou ve mě vyvolala následující připodobnění:

Často se v životě honíme za něčím, co jsme si definovali, jako štěstí. A je úplně jedno, co si kdo z nás pod tímto termínem představí. Ale čím více se snažíme, tím víc se ztrácíme v poli plných trojlístků. A výsledek? Jsme nešťastní.

Kdy už konečně uvěříš, že jsou jiné cesty, jak dosáhnout sněného cíle, aniž by ses sedřel z kůže? Že nemusíš hledat štěstí do úmoru kostí. Stačí si požádat a ono přijde samo.

Nebo ještě lépe, jako v případě ČTYŘLÍSTKU, není potřeba aby ses lopotil na čtyřech.

Není to o hledání čtyřlístku, štěstí či smyslu života - je to o jeho VIDĚNÍ!