Dětské vánoce

Nevím proč, kde se vzala, tu se vzala, objevila se mi tato vzpomínka.
Je tak předjarně.
Mám fialové kalhoty a ruce od písku.
Chystám bramborový salá z kamení a prvního zeleného, co na zahradě najdu.
Smažím blátového kapra a peču pískové cukroví.
Vytahuji bábovičky nejrůznějších tvarů a zdobím vánoční zahradní křoví.
Pod něj dávám umělohmnotnou dětskou židličku. V mých očích však jde o dřevěné houpací křeslo.

Tak silně se mi vybavuje, jak jsem se tehdy cítila...

"Mamííí, tatííí, jsou vánoce!"

Jako malá jsem mívala vánoce každý víkend, kdy jsem si doma na zahradě užívala štědrovečerní přípravy s jiskrami v očích.