Podzimní roztěkanost

Koukám ven z okna, má pozornost by měla být zaměřena ke konceptu maskulinní hegemonie, ale při poslechu ZENové hudby mi ta slova přijdou ledově prázdná...

Koukám, jak se mi před očima nádherně vybarvuje listí, do podzimních barev. Přála bych si vzít štětec a dát maximální průchod tomu, jak to cítím.

Nechat vítr, aby si pohrával s mými vlasy a poslouchat, jak šeptá, že všechno bude přesně tak, jak si z hloubi duše přeji...