S tím, jak se rok 2015 pomalu chýlí ke konci, pomalu přichází i mé závěrečné dny anglické.
Něco končí, něco začíná... a to jsou často momenty neskutečné nostalgie.
Pomalu otírám prach s poliček a v myšlenkách již skládám trička do kufru.
Znáte to, když yvtáhnete starou krabici fotek? Nebo Vašich žákovských knížek? Starých slohů?
Přemýšlela jsem, v čem byl tento pracovní Erasmus jiný, než když mi bylo 21. Ledačem.
A v těch myšlenkách na mě spadl pavouk toho, co jsem napsala tehdy, když ve mě pulzovala svoboda
globalizovaného dítěte.
KLIKNI SI NA NĚJ!
