Co je to být šťastný, šťastná? Zamilovaná, zamilovaný? JE TO STAV MYSLI! Je to okamžik, kdy se jakoby smočíte ve studnici klidu a každá vaše buňka nabude tvaru srdce. Je to okamžik, kdy se příjemně usazujete ve vaší praví půlce hlavy a bez zábran a ustavičného snažení žijete tady a teď! a občas mrknete i do levé půlky, která vám ukazuje, jak Ú.Ž.A.S.N.É. to všechno BUDE! Jsou to stavy, kdy vás baví umývat nádobí. luxovat i prát. Těšíte se na loupání brambor, protože to bude tak VZRUŠUJÍCÍ, když to budete dělat společně. Máte zcela detailně vyidealizovanou představu, jaké to bude, až budete společně natírat plot, jezdit do Hornbachu pro šroubky a do IKEI pro nové poličky. Dokonce si dokážete i představit, že byste s tím člověkem zůstal/a napořád a měli jednou děti, rodinu. Návštěvy TESCA a sekce dětských šatiček a botiček vás vnitřně, podivně rozechvívají.
Napadá mě, odkud se všechny tyto obrazy berou, když my/já jsem spoustu věcí z toho nikdy společně nedělala! Například jsem nikdy "ve dvou" nenatírala plot, nemalovala pokoj, nestavěla poličku nebo cokoliv podobného. Ano, buď je to z vyprávění druhých a nebo? Z filmů? Právě TAM nám totiž předkládají ony romantické představy např. v Marley a Já, Nějak se to komplikuje. Pretty Woman? Čokoláda? Kde ještě se společně jí, miluje, cestuje, idealizuje? Hádám, že si každý nějaký film vybavíte. A co kdyby všechny tyto obrazy, filmy neexistovaly? V jakých chvílích bychom se potom cítili skutečně NEJZAMILOVANĚJŠÍ? Možná by to byly ještě daleko prostší okamžiky! Společná snídaně, společné čtení knihy. Když vás ten druhý, ta druhá vyzvedne autem...Nebo jsou to zase obrazy filmové? A tak mě zde napadá otázka: existuje vůbec zamilovanost?
Ano, pokud ji představují dané filmové obrazy. Ano, pokud pod zamilovanost zahrneme ty bláznivé chemické reakce našeho těla, kdy nemůžeme spát, jíst na nic se soustředit. Ale co když to všechno odendáme? Co se skrývá za tím závěsem zamilovanosti? WOW! Víte to??? Zpravidla se vám tam mohou objevit dva různé obrazy. Buď, když tu růžovou oponu odhrnete tak za ní můžete spatřit divoce proudící, červenou řeku LÁSKY. Je bezbřehá, nekonečná a bezpodmínečná. Nemá břehu, rozlévá se jako když lijete vosk po stole a ten dřevěný stůl při spojení s tím voskem jihne.
A nebo se za tou oponou nachází mlha. Vidím obraz, kde je šero. Jsou tam dřevěné parkety a na nich nich jsou položeny velké, dřevěné krabice. Je na nich něco napsáno.
Čtu: "VAŠE IDEJE, VAŠE PŘEDSTAVY."
Čtu: "VAŠE IDEJE, VAŠE PŘEDSTAVY."
CO NEBO KOHO SKUTEČNĚ MILUJETE?
SRDCE ČLOVĚKA?
NEBO PRÁZDNOU KATEGORIZUJÍCÍ ŠKATULKU?
