Čím to, že po stejné běžecké trase běžíte jedenkrát jako laňka a jindy se sotva vlečete.

Jak je možné, že jednou, když přijde problém/výzva/úkol, tak jej vyřešíte lusknutím prstu,

sfouknete jej jako odkvetlou pampelišku,

je to jako když hodíte koulí a srazíte všechny kuželky na první pokus.

A jindy si připadáte právě jako TA kuželka, proti které se valí obrovská koule,

nemůžete dýchat,

svírají Vás obavy,

URČITĚ VÁS ROZMAČKÁ NA KAŠI!

Čím to je, ptali se Chinaski -  a já to vím!

Odpovědí jsou EMOCE ! ! !