Recent Posts
Jedna pohádka musí skončit, aby zase nějaká další mohla pokračovat aneb osm hodin cesty před Ostravou.
Doporučení
Jak se dají ušetřit peníze?
Pokud si zablokujete kartu špatným zadáním PIN kódu, který normálně zadáváte TAK automaticky, že se vám vykouřil z hlavu - jde to samo!
Doporučení: tuto metody nezkoušejte v cizině, pokud si nejste 100% jistí, že vám někdo jede poskytnout finanční pomoc(rodiče, přátelé apod.).
Pokud si zablokujete kartu špatným zadáním PIN kódu, který normálně zadáváte TAK automaticky, že se vám vykouřil z hlavu - jde to samo!
Doporučení: tuto metody nezkoušejte v cizině, pokud si nejste 100% jistí, že vám někdo jede poskytnout finanční pomoc(rodiče, přátelé apod.).
Někdy může pršet a být pošmourno a člověku se stejně chce smát, zpívat a tancovat.
Jindy nádherně svítí slunce, ale uvnitř prší.
Naštěstí se ty nálady mění stejně přirozeně, jako počasí kolem nás.
A když člověk začne naslouchat svému nitru, pochopí i PROČ!
Jindy nádherně svítí slunce, ale uvnitř prší.
Naštěstí se ty nálady mění stejně přirozeně, jako počasí kolem nás.
A když člověk začne naslouchat svému nitru, pochopí i PROČ!
Švédská bouřka
Jen hlupák by řekl, že z té bouřky nebude liják.
Jen blázen by se i přesto odvážil jít běhat.
Jen hlupák by tvrdil, že se deseti kilometrový okruh dá oběhnout bez promočené nitky oblečení.
Jen blázen by to zkusil.
Jen hlupák by se pokoušel popřít fakt, že za osm minut bude po dešti.
Jen blázen by nebyl ochotný čekat a nedbat na chladivé proudy kapek.
Jen hlupák by nesouhlasil s tím, že ve Švédsku máme opožděné počasí - tedy aprílový duben.
Jen blázna tento fakt neodradí k maximálnímu běžeckému nasazení v dešti ve švédských lesích.
Nové boty - pokřtěny !
Jen blázen by se i přesto odvážil jít běhat.
Jen hlupák by tvrdil, že se deseti kilometrový okruh dá oběhnout bez promočené nitky oblečení.
Jen blázen by to zkusil.
Jen hlupák by se pokoušel popřít fakt, že za osm minut bude po dešti.
Jen blázen by nebyl ochotný čekat a nedbat na chladivé proudy kapek.
Jen hlupák by nesouhlasil s tím, že ve Švédsku máme opožděné počasí - tedy aprílový duben.
Jen blázna tento fakt neodradí k maximálnímu běžeckému nasazení v dešti ve švédských lesích.
Nové boty - pokřtěny !
Co se stane, když si spletete centi a deci?
Objednáte si portské a rozdíl vám dojde, když před sebou uvidíte ten crcek, za který musíte ještě navíc zaplatit!
Už abych byla v Česku, kde se portské prodává DECKÁCH =D...
Objednáte si portské a rozdíl vám dojde, když před sebou uvidíte ten crcek, za který musíte ještě navíc zaplatit!
Už abych byla v Česku, kde se portské prodává DECKÁCH =D...
Hlad
Co je to hlad? A existuje vůbec?
Zamyslete se nad následujícím.
Někdy se vzbudíte a máte pocit, že byste snědli vola - to si dopřejete bohatou snídani.
Jindy je hlad tišší - to zblajznete jen nějaký jogurtík.
Jindy ho necítíte, tak snídani vynecháte nebo se i přesto nedlábnete - ze zvyku. ZE ZVYKU!
Večer přijde doba večeře: tělo si žádá něco do žaludku. Poslouchej své tělo, neb ono samo ti napoví, zda by si dalo těstoviny, salát nebo jenom vlažnou vodu.
Vnímej tu energetickou ruku, která se automaticky stáhne, když budeš přemýšlet zda to či ono poslat do žaludku.
Do auta taky neliješ benzín namísto nafty!
Lij do těla to, co si žádá!
Ne ze zvyku!
Ale s uvážením!
Otázkou však stále zůstává: existuje hlad? Nebo je to jenom naše reakce na emoční rozpoložení těla a myšlenek?
Zamyslete se nad následujícím.
Někdy se vzbudíte a máte pocit, že byste snědli vola - to si dopřejete bohatou snídani.
Jindy je hlad tišší - to zblajznete jen nějaký jogurtík.
Jindy ho necítíte, tak snídani vynecháte nebo se i přesto nedlábnete - ze zvyku. ZE ZVYKU!
Večer přijde doba večeře: tělo si žádá něco do žaludku. Poslouchej své tělo, neb ono samo ti napoví, zda by si dalo těstoviny, salát nebo jenom vlažnou vodu.
Vnímej tu energetickou ruku, která se automaticky stáhne, když budeš přemýšlet zda to či ono poslat do žaludku.
Do auta taky neliješ benzín namísto nafty!
Lij do těla to, co si žádá!
Ne ze zvyku!
Ale s uvážením!
Otázkou však stále zůstává: existuje hlad? Nebo je to jenom naše reakce na emoční rozpoložení těla a myšlenek?
Rána
Když se ráno probouzíme do dalšího vzrušujícího dne, často míváme různé pocity.
Někdy jsme z nějakého důvodu tak nervózní, že nemůžeme dospat. V noci se soustavně budíme, koukáme na hodiny a nadáváme, že ten čas vůbec neubíhá. Když se ráno ozve zazvonění budíku, vstáváme - naprosto nevyspalí, ale s myšlenkou: KONEČNĚ!
Jindy se můžeme probudit ještě před zvoněním budíku ze stejného důvodu - nemohli jsme dospat. Ale tehdy, ač jsme spali málo, máme pocit, že jsme maximálně nabití. To bývá zpravidla tehdy, máme-li před ebou třeba i den nabitý, ale plný povinností, které nás naplňují a dělají nám radost. To pak stojíte v koupelně a od pusy vám bublá pasta, jak se snažíte ani při čištění zubů nepřestat zpívat.
Jsou dny, kdy večer uléháte do postele a až se předem děsíte ranního vyzvánění. Chvíli zamýšlíte s představou, že byste zvonění vypnuli a "jakože zaspali", ale víte, že to nic nevyřeší. To ráno skutečně přijde! I s tím vlezlým tónem! Zamáčknete ho a nerudně se převalíte na druhý bok. Proč já? Po několikátém povzdechu si uvědomíte, že stejně nic nezměníte a jenom se okrádáte o čas, ve kterém jste si mohli vychutnat ranní čas - i když na něj nemáte ani pomyšlení. Vstáváte ve stylu mátohy, nahrbení jako gorila, s ledovým kamenem v břiše, který jaksi nerozpouští ani ranní vařící sprcha.
Určitě znáte i rána lenošící. To jsou ta, kdy budík zvoní vy posloucháte jeho jeho melodii a necháváte ji laškovně zvonit. S peřinou kolem ramen je vám tak krásně a bezpečně, že představa, že byste se měli obléci a vyjít na ulici se rovná nápadu šílence. Tehdy záleží, zda je všední den či ne. Pokud musíte do práce, vstáváte s úsměvem a už předem se těšíte, až do svého měkkého korábu zase večer zaplujete. Je-li však víkend, tak to jasná volba: cereální vločky máte v peřinách, neb snídaně v postel je prostě jasná volba!
Někdy jsme z nějakého důvodu tak nervózní, že nemůžeme dospat. V noci se soustavně budíme, koukáme na hodiny a nadáváme, že ten čas vůbec neubíhá. Když se ráno ozve zazvonění budíku, vstáváme - naprosto nevyspalí, ale s myšlenkou: KONEČNĚ!
Jindy se můžeme probudit ještě před zvoněním budíku ze stejného důvodu - nemohli jsme dospat. Ale tehdy, ač jsme spali málo, máme pocit, že jsme maximálně nabití. To bývá zpravidla tehdy, máme-li před ebou třeba i den nabitý, ale plný povinností, které nás naplňují a dělají nám radost. To pak stojíte v koupelně a od pusy vám bublá pasta, jak se snažíte ani při čištění zubů nepřestat zpívat.
Jsou dny, kdy večer uléháte do postele a až se předem děsíte ranního vyzvánění. Chvíli zamýšlíte s představou, že byste zvonění vypnuli a "jakože zaspali", ale víte, že to nic nevyřeší. To ráno skutečně přijde! I s tím vlezlým tónem! Zamáčknete ho a nerudně se převalíte na druhý bok. Proč já? Po několikátém povzdechu si uvědomíte, že stejně nic nezměníte a jenom se okrádáte o čas, ve kterém jste si mohli vychutnat ranní čas - i když na něj nemáte ani pomyšlení. Vstáváte ve stylu mátohy, nahrbení jako gorila, s ledovým kamenem v břiše, který jaksi nerozpouští ani ranní vařící sprcha.
Určitě znáte i rána lenošící. To jsou ta, kdy budík zvoní vy posloucháte jeho jeho melodii a necháváte ji laškovně zvonit. S peřinou kolem ramen je vám tak krásně a bezpečně, že představa, že byste se měli obléci a vyjít na ulici se rovná nápadu šílence. Tehdy záleží, zda je všední den či ne. Pokud musíte do práce, vstáváte s úsměvem a už předem se těšíte, až do svého měkkého korábu zase večer zaplujete. Je-li však víkend, tak to jasná volba: cereální vločky máte v peřinách, neb snídaně v postel je prostě jasná volba!
Intouchables
Intouchables - vážné tóny klavírů a houslí, smělé rozmáchnutí štětce, padák na zádech a stoupání do výšek!
Láska jako samozřejmost,
pokora jako lekce,
porozumnění jako výsledek - jen s těží zůstane po shlednutí nezasaženi!
Láska jako samozřejmost,
pokora jako lekce,
porozumnění jako výsledek - jen s těží zůstane po shlednutí nezasaženi!
