Vezměte sebou na Javorový čtyřletého špunta a nemusíte ani do Tater, abyste zažili INTENZIVNÍ víkend!
Jak emocionálně, tak fyzicky - to dítě ten stoupák prostě neujde a tudíž vaše záda to jistí!
Byl vám to ale krásný víkend!
A ten oběd pak chutnal vskutku znamenitě!
Recent Posts
"Každý den se něco naučíme, a to hlavně svými "chybami". To nám umožňuje příště tu věc udělat dobře. Proto se nikdy nemýlím. Jen se učím. Všechno je takto jednoduché."
Louise Hay - Miluj svůj život
Louise Hay - Miluj svůj život
"...náročnost celé situace nijak neusnadnila Angelinina celovečerní diskuze o tom, proč Mikael stále zůstává starým mládencem. Rovněž mu nabízela spoustu vhodných kandidátek na manželství z řad dcer svých známých. Nakonec jí Mikael vysvětlil, že by se rád oženil, ale jeho milenka je už bohužel vdaná. Poté na chvilku zmlkla i Angelina."
S. Larsson, Dívka, která si hrála s ohněm, str.205
S. Larsson, Dívka, která si hrála s ohněm, str.205
Člověk se životem může tahat s různými věcmi - od nákupu až po otravné lidi.
Nejkrásnější je však rozhodně táhnout si svou cestou!
Vytáhnout to až nahoru s provazem na zádech
a pak dotáhnout to až do míst, kde umí krásnou čepičku.
Nejkrásnější je však rozhodně táhnout si svou cestou!
Vytáhnout to až nahoru s provazem na zádech
a pak dotáhnout to až do míst, kde umí krásnou čepičku.
Smysl! Cože co? Smysl?
Když hledáte SMYSL!
Cože co?
Takový ten smyšlený pocit, že to, co děláte někam vede.
Smyšlený, vymyšlený, racionálně zdůvodněný smysl..
Pod postelí není,
do mailu mi ho taky nikdo neposlal,
nenajdu do ho ani mezi rohlíkama ani u sýrů v ledničce.
Čistím si zuby - ani tam není.
A tak sedím na židli a koukám jak padá sníh.
Cože co?
Takový ten smyšlený pocit, že to, co děláte někam vede.
Smyšlený, vymyšlený, racionálně zdůvodněný smysl..
Pod postelí není,
do mailu mi ho taky nikdo neposlal,
nenajdu do ho ani mezi rohlíkama ani u sýrů v ledničce.
Čistím si zuby - ani tam není.
A tak sedím na židli a koukám jak padá sníh.
"Řekni někomu, že je na nebi 97 830 124 656 998 hvězd, a uvěří ti. Napiš ale: "Pozor, čerstvě natřeno!" - a sáhne si."" J. Tuwim
Když na Stodolní zavítá jaro
Na Stodolní přišlo jaro!
Jak jinak si vysvětlíte slečny pobíhající na ulici v tílku a legínách?
Zjišťuji, že si stejně parádně zatančím se svou čtyřletou sestrou na Waca Waca - ani k tomu není potřeba přeplněný klub.
Hledám adrenalin, avšak nikoho s krosnou na zádech nenacházím,
a tak se raději vracím náhradní dopravou domů.
Ti lidé v přiléhavých oblečkách by sice dle mého názoru pomoc potřebovali,
avšak jejich role jim tak vyloženě vyhovuje.
Neřekla bych, že stárnu.
Cítím úspěch:
NACHÁZÍM SAMA SEBE !
Jak jinak si vysvětlíte slečny pobíhající na ulici v tílku a legínách?
Zjišťuji, že si stejně parádně zatančím se svou čtyřletou sestrou na Waca Waca - ani k tomu není potřeba přeplněný klub.
Hledám adrenalin, avšak nikoho s krosnou na zádech nenacházím,
a tak se raději vracím náhradní dopravou domů.
Ti lidé v přiléhavých oblečkách by sice dle mého názoru pomoc potřebovali,
avšak jejich role jim tak vyloženě vyhovuje.
Neřekla bych, že stárnu.
Cítím úspěch:
NACHÁZÍM SAMA SEBE !
Afirmace dne
Nezávidím druhým jejich cestu, která se mi zdá třeba i lepší, plná prosperity a úspěchu.
Věřím, že můj čas teprve přijde, nebo že je můj úděl zde na zemi zcela jiný.
Věřím, že můj čas teprve přijde, nebo že je můj úděl zde na zemi zcela jiný.
"Život strávený honitbou za smyslovým potěšením je promarněným životem. Je to jako bys strávil celý svůj život pronásledováním přeludu."
Citát z www.medituj.cz
Citát z www.medituj.cz
Někteří lidé musí z vašeho života první odejít, abyste pochopili TO, co se vám celou dobu snažili říct.
Pochod
Nos se vám může proměnit v polárkový dort,
líčka může ošlehat vítr,
ruce se můžou proměnit ve dva kusy ledu a chodila totálně odkrvit,
ale dokud bije to zatracené srdce,
myšlenky se prostě nezmrazí, nezastaví...
Květina
Není rozporuplnější věci, než-li květiny.
Nečekaný kvítek ve vás dokáže vyvolat obrovskou radost,
luční kvítí mile potěší,
svatební květina v sobě nese jakýsi příslib budoucnosti,
ta narozeninová je zase plná radosti ze života.
Jiné umí ostře bodat do srdce, aniž by měli trny,
to jsou ty, které klademe milovaným na hrob.
Snažíme se do těch květin vložit veškerou naši lásku z zesnulému,
každičkou vzpomínku a jeho gesto. Cítíme však jen chlad.
Neboť tentokrát po předání květiny nebude žádné objetí - a to bolí..
Nečekaný kvítek ve vás dokáže vyvolat obrovskou radost,
luční kvítí mile potěší,
svatební květina v sobě nese jakýsi příslib budoucnosti,
ta narozeninová je zase plná radosti ze života.
Jiné umí ostře bodat do srdce, aniž by měli trny,
to jsou ty, které klademe milovaným na hrob.
Snažíme se do těch květin vložit veškerou naši lásku z zesnulému,
každičkou vzpomínku a jeho gesto. Cítíme však jen chlad.
Neboť tentokrát po předání květiny nebude žádné objetí - a to bolí..
Láska, vina, proměna
"Může snad někdo způsobit, aby se láska zastavila v čase?" zkoumám.
"Můžeme se o to pokusit, ale uděláme si ze života peklo. Nejsem přes dvacet let ženatý s touž osobou. To je lež. Ani ona, ani já nejsme stejní, proto je náš vztah živější než kdykoli jindy. Neočekávám, že moje žena se bude chovat stejně, jako když jsme se seznámili. Ani ona si nepřeje, abych byl pořád týž, jako když jsem ji poznal. Láska je mimo čas. Nebo lépe řečeno, láska je čas a prostor v jediném bodu, Alefu, v neustálé proměně."
"Lidé na to nejsou zvyklí. Chtějí, aby všechno zůstalo jako..."
"..a jediným důsledkem je utrpení,"namítám "Nejsme to, co by z nás lidé chtěli mít. Jsme to, čím jsme se rozhodli být. Obviňovat druhé je vždycky snadné. Můžete celý život obviňovat kdekoho, ale za své úspěchy nebo prohry jste zcela zodpovědní vy sami. Můžete se pokusit zastavit, ale jen promrháte energii."
Paulho Coelho, Alef, strana 112-113
"Můžeme se o to pokusit, ale uděláme si ze života peklo. Nejsem přes dvacet let ženatý s touž osobou. To je lež. Ani ona, ani já nejsme stejní, proto je náš vztah živější než kdykoli jindy. Neočekávám, že moje žena se bude chovat stejně, jako když jsme se seznámili. Ani ona si nepřeje, abych byl pořád týž, jako když jsem ji poznal. Láska je mimo čas. Nebo lépe řečeno, láska je čas a prostor v jediném bodu, Alefu, v neustálé proměně."
"Lidé na to nejsou zvyklí. Chtějí, aby všechno zůstalo jako..."
"..a jediným důsledkem je utrpení,"namítám "Nejsme to, co by z nás lidé chtěli mít. Jsme to, čím jsme se rozhodli být. Obviňovat druhé je vždycky snadné. Můžete celý život obviňovat kdekoho, ale za své úspěchy nebo prohry jste zcela zodpovědní vy sami. Můžete se pokusit zastavit, ale jen promrháte energii."
Paulho Coelho, Alef, strana 112-113
Hledejte se, každý den!
Najděte si každý den půl hodinku, i deset minut k zamyšlení.
Uvolněte se. Je jedno jak. Buďte jen sami se sebou.
Hledejte cestu do vašeho nitra.
Můžete říct, že se skutečně znáte?
Od malička nás učí oddělovat vnějšek a vnitřek.
Nemoci od psychicky.
Ale vy nejste to tričko, co máte na sobě.
Ani ten lesk na rtech.
Vy nejste ani to auto, po kterém toužíte.
Je důležité jít za otázku a ptát se, proč po tom toužíte.
Kdo vás k tomu navedl?
Proč se chováte tak, i když byste to chtěli jinak.
Vím, že v sobě neseme odpovědi na všechny otázky.
Jen jsme zlenivěli a přestali je hledat.
Přestali je chtít vědět.
Máte chuť to změnit?
Uvolněte se. Je jedno jak. Buďte jen sami se sebou.
Hledejte cestu do vašeho nitra.
Můžete říct, že se skutečně znáte?
Od malička nás učí oddělovat vnějšek a vnitřek.
Nemoci od psychicky.
Ale vy nejste to tričko, co máte na sobě.
Ani ten lesk na rtech.
Vy nejste ani to auto, po kterém toužíte.
Je důležité jít za otázku a ptát se, proč po tom toužíte.
Kdo vás k tomu navedl?
Proč se chováte tak, i když byste to chtěli jinak.
Vím, že v sobě neseme odpovědi na všechny otázky.
Jen jsme zlenivěli a přestali je hledat.
Přestali je chtít vědět.
Máte chuť to změnit?
Nevyléčitelná bolest
Bolest srdce.
Neexistuje na ni žádný lék.
Žádné antidepresivum nezmírní ty bodavé záškuby síní a komor.
Žádný alkohol nezabije právě ty srdeční buňky, které nás ničí.
Bolest srdce.
Nejde vyléčit.
Ani rozdýchat.
A už vůbec se s ní smířit.
Člověk se s ní musí naučit žít.
Každé ráno se s ní probudit
a večer zase usínat.
Občas ji stereotyp a každodenní shon zahladí do snesitelnějších tvarů.
To je však pouze na chvíli.
Je to jen zdání
Stačí mrňavá vzpomínka,
zdánlivý detail obličeje, situace či vůně.
A bolest se zase objeví v bolestivě řezných tvarech.
A to nám potom po tvářích tečou slzy.
Neexistuje na ni žádný lék.
Žádné antidepresivum nezmírní ty bodavé záškuby síní a komor.
Žádný alkohol nezabije právě ty srdeční buňky, které nás ničí.
Bolest srdce.
Nejde vyléčit.
Ani rozdýchat.
A už vůbec se s ní smířit.
Člověk se s ní musí naučit žít.
Každé ráno se s ní probudit
a večer zase usínat.
Občas ji stereotyp a každodenní shon zahladí do snesitelnějších tvarů.
To je však pouze na chvíli.
Je to jen zdání
Stačí mrňavá vzpomínka,
zdánlivý detail obličeje, situace či vůně.
A bolest se zase objeví v bolestivě řezných tvarech.
A to nám potom po tvářích tečou slzy.
